Stranná, od roku 1964 část Obce Březno, leží na levém břehu řeky Ohře pod hrází vodní nádrže Nechranice, 10,3 km od Chomutova, v nadm. výšce 227 m.
Osídlení minimálně v 7. – 12. století n. l. Ve 14. století patřila Stranná vyšehradskému klášteru a později pánům z Koldic. Roku 1602 ji spolu s Vičicemi koupil Linhart Štampach ze Štampachu, majitel Ahníkovského panství. Po stavovském povstání mu byl majetek odebrán. Je zde kostel Nejsvětější Trojice, r. 1351 zde již farní kostel stál, u zdejší fary je sousoší Kalvárie, barokní plastika s bohatou sochařskou výzdobou z roku 1873. Na kraji vesnice stojí poškozený sloup sv. P. Marie z roku 1858.
Od poč. 19. století zde docházelo k citelným posunům půdy, ve zdech domů vznikaly trhliny a v březnu 1819 musel být uzavřen kostel, protože hrozilo jeho zřícení. O rok později, 2O. března 1820 večer, se objevily ve zdech domů velké praskliny a boční zdi se začaly posouvat. Ráno bylo zřejmé, že se 12 zdejších domů, kostel, fara a škola již nedají zachránit. Z vesnice zbyla jen hromada sutin. Nikdo aler nepřišel o život. Lidé věřili, že se posuv již nebude opakovat a postavili nová obydlí. Ale mýlili se. Posuv se opakoval znovu v letech 1872, 1880, 1882 a 1898. Ve staré Stranné byly trhliny až 4 m hluboké a metr široké. Z ostrůvku v řece se vytvořil poloostrov. Později bylo koryto řeky upraveno.
Dnešní vesnice je ulicového typu a zhruba uprostřed stojí kostel Nejsvětější Trojice, postavený roku 1842. Je jednolodní, s trojboce zakončeným presbyteriem, s obdélnou sakristií po straně a s hranolovou věží nad hlavním průčelím.
Stranná se stala vyhledávaným místem pro klidnou rekreaci i možnost rybaření na pstruhové vodě.
Trvale zde žije 25 obyvatel.